8. 10. 2011

Povídání o stromech - Borovice (Pinus)

Postavte se za horkého letního dne do borového lesa, zavřete oči a ocitnete se na pobřeží slunného Jadranu, jen skočit do slaných vln. Alespoň já to mám takto spojené.

Borovice podporuje duševní rovnováhu, posiluje plíce a radost, odčerpává smutek. Vždyť i ve filmu Postřižiny je to zmíněno ve slavné scéně, kdy pan Hrušínský coby doktor inhaloval borovicový olejíček z rukou paní Vašáryové se slovy „borovic šumný háj“. Nevím, jaký účinek měl onen esenciální olejíček, ale následný běh po pivovaru panu Hrušínskému určitě posílil srdce i plíce a na smutek si také ani nevzpoměl.

Bylinný výtažek můžete přidávat do koupele při kožních vyrážkách, při revmatismu a celkově působí protizánětlivě.

Borovice má charakteristickou barvu – bílá běl a zlatohnědé jádro. Běl často trpí začernáním – jedná se o zbarvení při zapaření, ale je to pouze estetická vada, která nemá vliv na kvalitu dřeva. Dřevo je pružné, měkké, hodně smolnaté. Dobře odolává dřevokaznému hmyzu a vlhkosti. Hůře se lepí, moří a při opracování zanáší brusivo a pracovní nástroje.

Borovicové dřevo se používá na okna, dveře, jejich rámy a polštáře pod podlahy.

Především v dřívější době se borovice často používala na tzv. chalupářský nábytek. Vyráběly se z ní stoly, lavice, selské židle, skříně a skříňky, vše se ozdobně vyřezalo a nalakovalo lesklým lakem. Ještě dnes pro mne tento druh nábytku znamená noční můru. Má maminka si však pochvalovala, že nábytek má krásnou „chalupáckou patinu“.

Copyright © 2010 Michaela Peterková